Kohout, kachna a ovce byly prvními cestujícími horkovzdušným balónem
Již o pár měsíců později 19.9.1783, sestavili bratři nový horkovzdušný balón určený k letu před zraky a nad hlavami Ludvíka XVI, Marie Antoinette a francouzského dvora ve Versailles. Jako jsou opice využíváni pro lety do vesmíru, tak i tehdy zvláštní skladba zvířat byla vybrána k testování účinků letu balónem. Ovce, považována za podobnou lidem, dokáže účinky nadmořské výšky na pozemké obyvatele, neboť v této době lidé věřili, že již ve výšce 100 metrů nad zemí není vzduch a tudíž není možno dýchat. Kachna a kohout pak plnili v experimentu roli kontrolních prvků, neboť již mohou létat a to v různých výškách. Balon letěl na provazu po dobu 8 minut, vystoupal do výšky 450 metrů a uletěl asi 3 km poté přistál bezpečně na zem. Zvířata byla bez úhony.
První piloti balónu měli být odsouzení zločinci
Když přišel čas vybrat pilota pro první horkovzdušný let balónem, Ludvík XVI nechtěl být zodpovědný za případné úmrtí, a tak usoudil: Odsouzení zločinci zemřou tak jako tak, ať letí balónem oni. Naštěstí mu byl tento nápad vymluven. Místo toho, vědec Jean-François Pilâtre De Rozier a šlechtic François Laurent d’Arlandes byli vybráni jako první piloti balónu. Letělo se 21. listopadu 1783. Muži letěli po dobu 20 minut a stali se tak prvními lidmi, kteří zažili nepřetržitý let. Balón poháněný spalovanou slámou vystoupal do výšky téměř 1000 metrů a uletěl 10 km. Po-té postupným vychládáním horkého vzduchu v obalu balónu v podstatě spadli na zem. Oba vzduchoplavci přežili snad i proto, že přistání bylo provedeno dílem náhody na hnoji. Plášť balónu však na několika místech prohořel.
Rytíři nebes
Oba vzduchoplavci – hrdinové – považovali za svou povinnost darovat svému králi Ludvíku XVI vzduch jako čtvrtou mocnost, kterou pro něj ovládli. Do té doby si lidé pyšně mysleli, že ovládají zemi, oheň a vodu, vzduch byl doposud považován za doménu pouze ptactva nebeského. A tak po svém letu byli oba vzduchoplavci povýšeni panovníkem Ludvíkem XVI. do šlechtického stavu a obdarováni hmotnými statky.
Šampaňské po letu má původ ve snaze uchlácholit zemědělce.
Jak se horkovzdušné balóny staly módou, francouzská aristokracie brzy shledala, že místní zemědělci, kterým se balóny snášely na pozemky, nemají pro tuto módu velké pochopení. Aristokracie vyprávěla, že se rolníci bojí, protože balóny vypadí jako draci. Kouř, který rané balóny poháněl se sice mohl jevit jako drak, zdá se však být pravděpodobnější, že zemědělci nechtěli, aby horkovzdušné balóny ničili jejich úrodu. V každém případě, šampaňské vždy celou věc uhladilo a tradice byla na světě.
Zdolání kanálu La Manche
Již 2 roky po prvním letu balónem a to 7. ledna roku 1785, dva balonáři, Jean Pierre Blanchard a jeho americký spolu pilot John Jefferies, jako první přeletěli kanál La Manche. V těchto raných dobách balónového létání byl kanál La Manche považován za důležitou metu v letech balónem na dlouhé vzdálenosti a významným úspěchem v historii balónového létání. Tito balonáři startovali z Anglie směrem k Francouzským břehům. Nad kanálem však začali ztrácet výšku a hrozilo zřícení do vody. Příčinou byla buď příliš velká váha nákladu nebo chlad ochladil horký vzduch v balónu či kombinace obojího. Aby zabránili přistání do kanálu museli se zbavit všech nepotřebných věcí včetně většiny jejich oblečení.
V říjnu 1790 uskutečnil J.P. Blanchard let i v Praze. Jeho spolu letcem byl tehdy Jáchym Štenberg. Startovali z dnešní Stromovky (tenkrát Královská obora) a přistáli v Bubenči. Let trval 1. hodinu a dosažená výška letu byla 1700 m.
Čeští průkopníci balónového létání.
První horkovzdušný balón – mongolfiéra – byla vypuštěna v Čechách učencem a cestovatelem Tadeášem Haenke již 18. března roku 1784. V Židlochovicích svůj pokus opakoval v září na panství hraběte Ditrichštejna. Svůj balón opatřil cedulkou na které nálezci, který po dopadu balónu oznámí místo dopadu, sliboval odměnu.
